Trocha historie

Paavo Johannes Nurmi (*1897- †1973) je mnohými považován za jednoho z nejdůležitějších a nejlepších běžců v historii lidstva. V mnoha zemích se používá rčení – „Běháš jak Nurmi“.
Fin Paavo Nurmi vyhrál v období mezi rokem 1920 až 1928 devět zlatých olympijských medailí a vytvořil 24 světových rekordů. Ten na 1500m obnášel čas 3‘52“, vzdálenost 10 km uběhl přibl. za 30 min, a v hodinovém běhu dokázal zdolat 19 210 m. A to vše před skoro 100 lety.
Nurmi ale nebyl vůbec šťastným člověkem, aspoň ne po ukončení své kariéry kolem roku 1932 – tak jak to vyjádřil v nekrologu v roce 1973 finský prezident Urho Kaleva Kekkonen, sám zapálený sportovec (mistr Finska ve skoku do výšky, běh na 100m za 11s). Nezdařené manželství, deprese, srdeční infarkty, téměř oslepnutí, všemu tomu byl tento špičkový běžec vystaven. Navíc mu byl odebrán statut amatéra, jen kvůli prý vysokým cestovním náhradám při jedné cestě do Německa, což mělo za následek zákaz startu na olympiádě v Los Angeles (1932). Když i noviny začaly o něm špatně psát, velmi zahořkl, a teprve v roce 1952, když mu bylo dovoleno zažehnout olympijský oheň na stadionu v Helsinkách, došlo k částečnému usmíření.
V roce 1931 zaštítil Nurmi reklamu na medikament Rejuven, který by v dnešní době byl považován za anabolikum, a doporučoval jej všem, kteří byli vystavení tvrdé námaze.
Mimochodem, byl vegetarián, nepil kávu ani čaj, o alkoholu ani nemluvě.

Zpracováno na základě článku na Wikipédii