Posted on Napsat komentář

Jak s vitamíny přes zimu

Aby nachlazení, bolesti v krku, kašel nebo dokonce chřipka neměly šanci.

Slunce svítí výjimečně a  méně intenzivně, zdržujeme se více ve vytápěných prostorech. Nic moc pro náš imunitní systém.

Sotva nastane tento ponurý roční čas, hned začne náš boj s viry & co. Náš imunitní systém běží ve vysokých otáčkách a potřebuje hodně podpory zvenčí. Tzn., že v zimě musíme ještě více dbát  na naši výživu; našemu tělu je třeba dodávat dostatek esenciálních (=nenahraditelných) živin, obzvláště vitamínů a minerálních látek, protože imunitní systém je prostě potřebuje, aby fungoval k naší spokojenosti.

Vitamíny musíme dodat v potravě, protože naše tělo si je neumí vůbec, nebo jen omezeně, vytvořit. Kromě toho jsou potřeba pro posílení imunitního systému  ještě některé další látky rostlinného původu, vyskytující se v ovoci, zelenině, luštěninách a obilovinách. Mají navíc i částečný antimikrobiální účinek.

Patří sem hlavně česnek: jeho antibakteriální a zárodky-ničící účinek chrání před nemocemi z nachlazení. Podobnou vlastnost mají i cibule a pórek. Nevýhodou je jejich specifická „vůně“.

Kterým vitamínům je obzvláště třeba věnovat pozornost?

Vitamín D, je sice vitamín, jediný, který si tělo umí vyrobit samo. Ale k produkci potřebuje tělo sluneční záření, ale to je právě v zimních měsících nedostatkovým zbožím. Proto je třeba v tomto čase dávat na přísun tohoto vitamínu naší stravou pozor. Dostatek vitamínu D nám dodají ryby, obzvláště ty tučné – mezi tučné ryby patří makrely, tuňáci a sledi, ze sladkovodních pak tolstolobik, amur nebo úhoř. Pro pokrytí tohoto vitamínu pomohou i vejce, mléčné produkty a houby.

Vitamín C, je další z vitamínů, který náš imunitní systém nutně potřebuje, a to v dostatečném množství. Může snížit trvání a závažnost infekcí. Najdeme ho v citrusových plodech, kiwi, paprice, košťálové zelenině (růžičková kapusta, brokolice a kapusta patří mezi zimní druhy zeleniny), v červené řepě a bramborách, Dostatek vitamínu C je i v jahodách, jenže ty jsou v zimě mimo sezónu.

Vitamín A nám pomáhá udržet vlhký povrch sliznic a tím posiluje jejich obranyschopnost. Najdeme jej hlavně v mléčných produktech, vejcích a jako provitamin A v mrkvi.

Vitamín E hraje taktéž v imunitě posilující výživě rozhodující roli. Dodá nám ho olej slunečnicový, kukuřičný, sojový a z pšeničných klíčků, dále ořechy, lněné semínko, černý kořen, zelí a avokádo.

Kromě vitaminů jsou pro náš imunitní systém důležité některé stopové prvky. Zinek patří k těm základním pro obranný systém organismu a najdeme ho v masu, mléce a sýrech. Je ho třeba dodávat denně, protože tělo si ho nedokáže uschovávat. Také železo by mělo být na jídelníčku v dostatečném množství. Zde se nabízí červené maso, ovesné vločky, čočka a proso.

Zcela dle úsloví „last but not least“ by na našem jídelníčku neměly chybět klíčky a výhonky!

Tento „powerfood“ dává tělu v studeném zimním období zcela přírodní a nutné vitamínové injekce. Protože takovéto mladé rostlinky překypují živinami – C, B12, B2 a E. Klíčky mungo a vojtěšky (Alfalfa), výhonky brokolice, ředkvičky, křenu a rukoly se ideálně hodí pro přímou spotřebu syrové jako salát nebo na chlebu. Klíčky hrachu, cizrny a sóji je vhodné napřed blanšírovat-spařit.

Ten, kdo se bude držet těchto tipů, nebude jistě potřebovat žádné další vitamínové preparáty. Mohou sice být používány jako podpůrné prostředky, ale určitě by neměly nahradit vyváženou stravu.

Mungo
Mungo

Eruca_sativa_1_IP0206101

Rukola

268px-Cicer_arietinum_003

Cizrna

Posted on Napsat komentář

Paavo Nurmi

Trocha historie

Paavo Johannes Nurmi (*1897- †1973) je mnohými považován za jednoho z nejdůležitějších a nejlepších běžců v historii lidstva. V mnoha zemích se používá rčení – „Běháš jak Nurmi“.
Fin Paavo Nurmi vyhrál v období mezi rokem 1920 až 1928 devět zlatých olympijských medailí a vytvořil 24 světových rekordů. Ten na 1500m obnášel čas 3‘52“, vzdálenost 10 km uběhl přibl. za 30 min, a v hodinovém běhu dokázal zdolat 19 210 m. A to vše před skoro 100 lety.
Nurmi ale nebyl vůbec šťastným člověkem, aspoň ne po ukončení své kariéry kolem roku 1932 – tak jak to vyjádřil v nekrologu v roce 1973 finský prezident Urho Kaleva Kekkonen, sám zapálený sportovec (mistr Finska ve skoku do výšky, běh na 100m za 11s). Nezdařené manželství, deprese, srdeční infarkty, téměř oslepnutí, všemu tomu byl tento špičkový běžec vystaven. Navíc mu byl odebrán statut amatéra, jen kvůli prý vysokým cestovním náhradám při jedné cestě do Německa, což mělo za následek zákaz startu na olympiádě v Los Angeles (1932). Když i noviny začaly o něm špatně psát, velmi zahořkl, a teprve v roce 1952, když mu bylo dovoleno zažehnout olympijský oheň na stadionu v Helsinkách, došlo k částečnému usmíření.
V roce 1931 zaštítil Nurmi reklamu na medikament Rejuven, který by v dnešní době byl považován za anabolikum, a doporučoval jej všem, kteří byli vystavení tvrdé námaze.
Mimochodem, byl vegetarián, nepil kávu ani čaj, o alkoholu ani nemluvě.

Paavo_Nurmi_(Antwerp_1920)

Zpracováno na základě článku na Wikipédii

Posted on Napsat komentář

10 tipů pro běžecký závod

10 tipů pro závod – od registrace po regeneraci

  1. Včasné přihlášení šetří čas, peníze a nestresuje Vás. Kdo se registruje až v den závodu, musí se stejně dopředu informovat, zda je to vůbec možné, dokdy, kde a za jaký poplatek (většinou mnohem vyšší).
  2. Sportovní tašku s věcmi pro závod si nachystejte večer před startem. Nezapomeňte se podívat na předpověď počasí. Pak (většinou) nic nezapomenete, např. vytisknout potvrzení o registraci, čisté, případně i teplé prádlo, magnetky BibBits pro uchycení startovního čísla, náplasti na bradavky (muži 🙂 ),…
  3. Zjistěte si jak daleko je parkoviště, výdej startovních čísel, převlékací kabiny od startovní linie. Většinou nejsou moc blízko u sebe, obzvláště u větších závodů. Tady Vám pomůže homepage pořadatele.
  4. Nezapomeňte navštívit těsně před startem toaletu. Někdy budete muset vystát frontu. Informujte se, zda pořadatel umístil mobilní toalety podél závodní trasy a kde.
  5. Při zařazení na startu buďte realisty a vlastně i fér. Pokud se zařadíte moc dopředu, zcela jistě, díky tendenci se s rychlejšími závodníky udržet, brzo odpadnete a dokončit závod Vás bude stát velmi, velmi úsilí. A to nejen fyzického, ale hlavně i psychického. Navíc druhá půlka závodu bývá rychlejší, raději dotahovat pole zezadu, než jen koukat, jak Vás všichni předbíhají.
  6. Vlastní občerstvení – ano či ne? Kdo raději používá nějaký gel nebo tyčinku, pak si je raději vezměte s sebou. Někdy je možno umístit svou „energii“ na občerstvovacích stanicích. Nezapomeňte na občerstvení po doběhu, ne vždy Vám pořadatel toto poskytne, nemluvě o druhu tohoto občerstvení (např. hrachová polévka 🙂 ).
  7. Po doběhu se co nejrychleji převlékněte do suchého, klidně to už může být bavlna. Super je samozřejmě teplá sprcha, ale s tím nemůžete vždy počítat (opět možnost dlouhých čekacích dob).
  8. Doporučuji před jízdou domů si udělat krátkou procházku, svaly a klouby Vám za to poděkují. Teple se oblečte, teplo zrychluje regeneraci. Následující den si naplánujte nějaký regenerační program, např. wellness
  9. Doporučení odborníků – kolik mil jste uběhli, tolik dní si dejte pauzu od náročného tréninku, tj.po ½-maratonu (14 mil) dalších 14 dní jen lehce trénovat. Dejte svému tělu čas se zregenerovat.
  10. Nenaplánujte si v jednom roce příliš mnoho běžeckých vrcholů. Klidně si zaběhněte nějaký závod jen pro kontrolu své formy v poklidném tempu.

 

Nebo máte jinou zkušenost, či radu? Napište, podělte se s námi.

Posted on Napsat komentář

Co jíst před závodem

Co jíst před 1/2-maratonem, či maratonem?

Poslední dny před maratonem, nebo půlmaratonem je důležité zaplnit své „sýpky“.

258px-Chenopodium_quinoa0

Posted on Napsat komentář

Erbasit

ERBASIT®

Alkalická směs minerálních solí s bylinnými výtažky se používá jako doplnění stravy minerály.

Minerální látky, stejně jakou vitamíny, patří k základním živinám, které jsou nezbytné pro udržení života. Protože tělo samo nemůže produkovat tyto živiny, musí se mu dodávat v potravinách a/nebo formou doplňkových preparátů.

ERBASIT s bylinnými extrakty

Co je ERBASIT?

Alkalická směs minerálních solí obsahuje ve svých hlavních složkách stejné minerální látky, jaké se vyskytují v ovoci a zelenině. Obsahuje vápník, draslík, sodík, hořčík, železo a mangan, stejně jako oxid křemičitý, bylinky a inulin (oligofruktóza z čekanky).

Co ovlivňují ingredience ERBASITu?

Vápník je nezbytná minerální látka pro stavbu zdravých kostí a zubů. Navíc hraje důležitou roli v přenosu impulsů v nervové soustavě.

Hořčík je nezbytný pro normální funkci svalů a energetický metabolismus, hraje důležitou roli v přenosu impulsů v nervovém systému a v kontrakci svalů, je základní složkou kostí a zubů a je též důležitý i pro stavbu kostry.

Železo je nezbytné pro tvorbu krve, transport kyslíku do tkání a důležité pro získávání energie.

Proč potřebujeme ERBASIT?

Dnešní strava může být vzhledem k nízké spotřebě ovoce a zeleniny chudá na minerální látky a překyselená . V tomto případě se doporučuje, aby se ERBASIT stal doplňkem denní stravy, z důvodu pokrytí potřeby minerálních látek a pozitivního ovlivňování a regulace acidobazické rovnováhy.

 

Historie:

Ing. Erich Roučka

Koupíte zde.

Posted on Napsat komentář

Alternativní trénink

Alternativní trénink – k čemu je to dobré?

 

Mnozí z nás běžců, pokud se i já teprve po 2 letech běhání za běžce mohu považovat,  se alternativní formou tréninku začneme zabývat až když to jinak nejde: při potížích po přetěžování, či dokonce při zranění. To přání, v tomto čase se vůbec zabývat sportem, nás nutí se stát vynalézavými – raději nemilovaný sport než vůbec žádný.

Alternativní trénink nám ale může udělat opravdu radost a navíc zpříjemní náš přísný (jak u koho 🙂 ) tréninkový plán. Obzvláště v přípravě na nějaký důležitý závod se naše motivační křivka dost často podoba sinusoidě, jednu chvíli euforie, aby vzápětí přišel útlum. Změna dokáže zázraky a proč to nenapsat, správné tréninkové plány takovéto zpestření již obsahují. Pokud se „jen“ věnujeme běhu, namáháme některé svalové partie relativně jednostranně a jiné zase téměř vůbec. Důsledkem je pak svalová dysbalance – nevyrovnanost nebo potíže z důvodu přetížení, což přináší další problémy jako např. „atrofované“  svalstvo trupu, oslabený ramenní pletenec nebo zkrácené kyčelní flexory (ohybače). Všechno toto má zpětně vliv na celý náš běžecký styl. Právě proto  my „běžci-plnokrevníci“ nemůžeme neminout doplňující posilující a stabilizační cvičení.

Výhodu má samozřejmě ten, kdo si může vybírat z jiných, pro něj příjemných sportů. Některé druhy sportů jsou jako doplněk běhu obzvláště vhodné. Mezi běžci nejen nejoblíbenější, ale i velmi prospěšná je jízda na kole. Pohyb šetřící klouby, vysoký aerobní užitek nebo silně posilované stehenní svalstvo jsou prvky, které nám běžcům jsou jen ku prospěchu. Díky navzájem se doplňujícímu namáhání lze kombinací běhu a jízdy na kole dokonce navýšit tréninkový objem. Mezi další doplňkové sporty je jistě možno zařadit běh na lyžích, veslování, plavání nebo zajímavý aquajogging. Vzhledem k tomu, že zatěžují horní část těla, dochází u těchto „problémových zón“ nás běžců aspoň částečně k aktivaci a posílení.