Posted on Napsat komentář

Maratony 2016 a další běhy mimo ČR (vč.odkazů)

Chcete si zaběhnout i mimo naší krásnou republiku?  Zde je několik odkazů na běžecké závody:

A pokud se bojíte sami, tady máte ještě pár odkazů na cestovky specializující se na běhy:

Maraton42

Sit Travel

Albatros Adventure

Ali Schneider Marathonreisen

Karstadt Reisen

Laufreisen

Greenland_Kangerlussuaq_Runner_006 GWM_2015_I3Q3784 copy China_GreatWallMarathon2009_006 Jordan_PetraMarathon_004

 

Posted on Napsat komentář

Co se děje při sportu v těle?

Co se děje při sportu v těle?

Reakce těla na sportovní činnost se zdají být v nesouladu. Ihned po sportovním zatížení stoupá v krvi výrazně počet leukocytů/bílých krvinek, které mají pozitivní vliv na imunitní systém. Po obzvláště intenzivní námaze poklesne ale pak rapidně asi po 3 hodinách počet leukocytů. Tento pokles může trvat až 3 dny, v závislosti na intenzitě sportovního výkonu.

Mírný vytrvalostní trénink do 5 hodin týdně přispívá k posilování imunitního systému. Kdo trénuje více a hlavně intenzivněji, ten svůj imunitní systém oslabuje a je více ohrožen. Toto je možné pozorovat po dlouhých běžeckých závodech, kdy zřetelně stoupá náchylnost běžců k infekcím.

Ještě dramatičtější je to v případě, kdy se sportuje i přes existující infekci. V té době je imunitní systém zaměstnán obranou  proti patogenům a je tímto tělesným pohybem navíc oslabován. Hrozí pak napadení chřipkou, a to pak může vést až infarktu myokardu.

 

Zpracováno dle článku zde.

Posted on Napsat komentář

Co při tréninkovém výpadku?

Tréninkový výpadek

Týdny pravidelně trénuješ s vidinou určitého cíle. Už cítíš, že trénink začíná zabírat. Ale najednou, ach ne, nachlazení, či dokonce zranění.

Co teď?

Mám trénovat dále, nebo raději zařadit zpátečku a dát si pauzu? Co forma? Neztratí se? Nebyl ten dosavadní trénink na nic? V zásadě bychom se měli v případě nemoci či poranění poradit  s lékařem. Raději hned na začátku problémů. V každém případě bychom tu přestávku měli zařadit.

Pokud budeš v této fázi (nemoc) tělo dále navíc namáhat tréninkem, bude se tvé uzdravení jen a jen oddalovat. Bohužel, i když výjimečně, dochází při závodech k úmrtí, právě z důvodu přecházení nemoci.

Při slabší rýmě nebo bolesti hlavy můžeš přesto dál lehce trénovat. Ale je třeba zařadit nižší převodový stupeň. Často čerstvý vzduch má pozitivní účinky.

A buď bez starosti – tělo si zapamatuje všechny tvé tréninky, žádný nepřijde nazmar. Když přesto z důvodu nemoci (nebo i z pracovních důvodů) vynecháš 1-3 tréninky, určitě neztratíš celou svou formu.

Je možno naplánovat již dopředu nějaké výpadky, např. tak že  12-týdenní plán začneme již 13-14 týdnů před vlastním závodem.

Při tréninku na maraton se 2 týdny před závodem snižuje tréninkový objem (tapering). Pokud by si tělo předcházející tréninky nepamatovalo, těžko bychom pak na závodě uspěli. 🙂

 

Posted on Napsat komentář

10 tipů pro běžecký závod

10 tipů pro závod – od registrace po regeneraci

  1. Včasné přihlášení šetří čas, peníze a nestresuje Vás. Kdo se registruje až v den závodu, musí se stejně dopředu informovat, zda je to vůbec možné, dokdy, kde a za jaký poplatek (většinou mnohem vyšší).
  2. Sportovní tašku s věcmi pro závod si nachystejte večer před startem. Nezapomeňte se podívat na předpověď počasí. Pak (většinou) nic nezapomenete, např. vytisknout potvrzení o registraci, čisté, případně i teplé prádlo, magnetky BibBits pro uchycení startovního čísla, náplasti na bradavky (muži 🙂 ),…
  3. Zjistěte si jak daleko je parkoviště, výdej startovních čísel, převlékací kabiny od startovní linie. Většinou nejsou moc blízko u sebe, obzvláště u větších závodů. Tady Vám pomůže homepage pořadatele.
  4. Nezapomeňte navštívit těsně před startem toaletu. Někdy budete muset vystát frontu. Informujte se, zda pořadatel umístil mobilní toalety podél závodní trasy a kde.
  5. Při zařazení na startu buďte realisty a vlastně i fér. Pokud se zařadíte moc dopředu, zcela jistě, díky tendenci se s rychlejšími závodníky udržet, brzo odpadnete a dokončit závod Vás bude stát velmi, velmi úsilí. A to nejen fyzického, ale hlavně i psychického. Navíc druhá půlka závodu bývá rychlejší, raději dotahovat pole zezadu, než jen koukat, jak Vás všichni předbíhají.
  6. Vlastní občerstvení – ano či ne? Kdo raději používá nějaký gel nebo tyčinku, pak si je raději vezměte s sebou. Někdy je možno umístit svou „energii“ na občerstvovacích stanicích. Nezapomeňte na občerstvení po doběhu, ne vždy Vám pořadatel toto poskytne, nemluvě o druhu tohoto občerstvení (např. hrachová polévka 🙂 ).
  7. Po doběhu se co nejrychleji převlékněte do suchého, klidně to už může být bavlna. Super je samozřejmě teplá sprcha, ale s tím nemůžete vždy počítat (opět možnost dlouhých čekacích dob).
  8. Doporučuji před jízdou domů si udělat krátkou procházku, svaly a klouby Vám za to poděkují. Teple se oblečte, teplo zrychluje regeneraci. Následující den si naplánujte nějaký regenerační program, např. wellness
  9. Doporučení odborníků – kolik mil jste uběhli, tolik dní si dejte pauzu od náročného tréninku, tj.po ½-maratonu (14 mil) dalších 14 dní jen lehce trénovat. Dejte svému tělu čas se zregenerovat.
  10. Nenaplánujte si v jednom roce příliš mnoho běžeckých vrcholů. Klidně si zaběhněte nějaký závod jen pro kontrolu své formy v poklidném tempu.

 

Nebo máte jinou zkušenost, či radu? Napište, podělte se s námi.

Posted on Napsat komentář

Alternativní trénink

Alternativní trénink – k čemu je to dobré?

 

Mnozí z nás běžců, pokud se i já teprve po 2 letech běhání za běžce mohu považovat,  se alternativní formou tréninku začneme zabývat až když to jinak nejde: při potížích po přetěžování, či dokonce při zranění. To přání, v tomto čase se vůbec zabývat sportem, nás nutí se stát vynalézavými – raději nemilovaný sport než vůbec žádný.

Alternativní trénink nám ale může udělat opravdu radost a navíc zpříjemní náš přísný (jak u koho 🙂 ) tréninkový plán. Obzvláště v přípravě na nějaký důležitý závod se naše motivační křivka dost často podoba sinusoidě, jednu chvíli euforie, aby vzápětí přišel útlum. Změna dokáže zázraky a proč to nenapsat, správné tréninkové plány takovéto zpestření již obsahují. Pokud se „jen“ věnujeme běhu, namáháme některé svalové partie relativně jednostranně a jiné zase téměř vůbec. Důsledkem je pak svalová dysbalance – nevyrovnanost nebo potíže z důvodu přetížení, což přináší další problémy jako např. „atrofované“  svalstvo trupu, oslabený ramenní pletenec nebo zkrácené kyčelní flexory (ohybače). Všechno toto má zpětně vliv na celý náš běžecký styl. Právě proto  my „běžci-plnokrevníci“ nemůžeme neminout doplňující posilující a stabilizační cvičení.

Výhodu má samozřejmě ten, kdo si může vybírat z jiných, pro něj příjemných sportů. Některé druhy sportů jsou jako doplněk běhu obzvláště vhodné. Mezi běžci nejen nejoblíbenější, ale i velmi prospěšná je jízda na kole. Pohyb šetřící klouby, vysoký aerobní užitek nebo silně posilované stehenní svalstvo jsou prvky, které nám běžcům jsou jen ku prospěchu. Díky navzájem se doplňujícímu namáhání lze kombinací běhu a jízdy na kole dokonce navýšit tréninkový objem. Mezi další doplňkové sporty je jistě možno zařadit běh na lyžích, veslování, plavání nebo zajímavý aquajogging. Vzhledem k tomu, že zatěžují horní část těla, dochází u těchto „problémových zón“ nás běžců aspoň částečně k aktivaci a posílení.